Návštěva z Ruska

Jak by se mohlo zdát z mých předchozích článků, hostitelství není pouze o omylech a faux pax, ale zejména o pozitivních zkušenostech, sdílení informací a navazování přátelství.

Rusko je zemí, o které má řada z nás Čechů různé předsudky pramenící jak z doby utlačovatelství před rokem 1989 nebo z živelných projevů Vladimira Putina. Můžete se tak doslechnout, že Rusové jsou hrdí, pyšní, megalomanští, alkoholici..., zároveň ale ti, kteří s nimi mají osobní zkušenost rádi dodávají, že umí být nesmírně milí, vděční a velkorysí. Taková je také naše zkušenost.

Byla polovina srpna a v naší poště přistála rezervace na začátek září. Přišla od Katiji, slečny z Ruska a zvláštností bylo, že byla psané v poměrně obstojné češtině. „Poprvé do našeho bytu zavítá někdo, kdo hovoří česky!“ pochvalovali jsme si. Zároveň nám ale bylo jasné, že bude nutné trochu kontrolovat naše ústní projevy.

Katija právě začínala své studium na VŠE v Praze, a jelikož měla kolej zamluvenou až od následujícího týdne, potřebovala 4 dny někde přespat. Jejím dočasným útočištěm se měl stát právě pokoj v našem bytě.

S Katkou, jak jsme ji hned překřtili, jsme se sešli ve stanovený čas před vchodem do našeho domu. Za doprovodu její kamarádky, která přijela o dva dny dříve, jsme ji dovedli do jejího dočasného pokoje a ukázali společné prostory. Po ukázce jejich češtiny jsme se s nimi podělili o znalost našeho ruského jazyka. Naše jazyková vybavenost skládající se z jedné otázky „Kak ti bja zavut?“ a básnička o zajčikovi měla úspěch, a ačkoliv je to vše, co z ruského jazyka známe, Katka s Aňou byly nadšeny naším zájmem o jejich kulturu a jazyk. Holky na tom byly se znalostí češtiny daleko lépe a v rámci praxe jsme se shodli, že následující konverzace budeme vést výhradně v češtině.

Na druhý den jsme se domluvili na společný oběd. Zatímco já jsem uvařila tradiční českou pochoutku – zapečenou cuketu se sýrem a kuskusem (Katija se divila, že česká tradiční jídla jsou mnohem lehčí a zdravější než si myslela:-D), Katija nás překvapila ruskými syrniky, speciality z tvarohu, vajec, polohrubé mouky a cukru. Celý oběd jsme zakončili jak jinak než po česku, půllitrem vychlazeného piva. Čas oběda Katka okořenila spoustou tipů a doporučení, které nám dala k návštěvě jejího rodného Petrohradu. Zároveň nám předala kontakt na její známé, se kterými se můžeme v Petrohradu spojit a případně se u nich ubytovat. „Když v tu dobu budu doma, ráda vás městem provedu.“ dodala a s úsměvem nám pokynula, abychom zůstali sedět, že nádobí umyje.

Katka u nás zůstala čtyři dny a můžeme říct, že byla skvělým hostem, který nám během těch několika dnů přirostl k srdci. Díky tomu, že hostitelství nebereme pouze jako povinnost a stroj na výrobu peněz, podařilo se nám s ní navázat, tak jako s několika hosty před ní, přátelský vztah. A stejně jako její rodina a přátelé mají u nás dveře otevřené, také my můžeme čerpat z našeho přátelství při návštěvě její rodné země.

A co z toho všeho vyplývá? Zaměřte se na těchto pět věcí: Hostěte (zajímavé lidi, se kterými chcete trávit čas), poznejte (je blíže – vezměte je do hospody, na prohlídku prahy, uvařte si společnou večeři), pomozte (jim, pokud budou potřebovat, ať radou nebo činem), získejte (nové přátele) a cestujte (do zemí svých hostů).