Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Týden s Louis de Funesem

20. 12. 2016 16:47:05
Nejdůležitějším prvkem na hostitelství jsou samotní lidé. Navazování nových přátelství a doporučení od místních, je něco, co hostitelství diametrálně odlišuje od klasického způsobu cestování – letiště - hotel - letiště.

Na začátku prosince jsme se s přítelem vydali na dlouho plánovaný (a zároveň odkládaný) výlet do Budapešti. A jelikož sami patříme mezi hostitele, zvolili jsme ubytování ve sdíleném apartmánu. Po počátečním rozčarování, kdy jsme se s hostitelkou vůbec nesetkali (viz minulý článek), na nás čekalo další překvapení.

Po zaklepání na sousední dveře nám otevřela starší paní s obvázanou hlavou a podlitinami pod očima. S Patrikem jsme se na sebe zděšeně podívali. „Proboha, kam jsme to přijeli?!“ blesklo mi hlavou. Paní patrně zachytila můj bojácný výraz a špatnou angličtinou nám vysvětlila, abychom se nebáli, že byla na operaci, aby byla krásnější, a tohle je výsledek.

Tato odpověď a sarkasmus s jakým nás paní o dané věci seznámila, nás pobavil a zároveň uklidnil. Vybalili jsme proto několik nezbytných věcí, ohřáli koupený oběd a zasedli s ním do obývacího pokoje. Netrvalo dlouho a do bytu zavítal postarší muž, gestikulací ukazujíc, že nemůže mluvit, protože byl u zubaře. Tento fakt ještě umocnil do široka otevřenou pusou, která až na jeden, dva zuby byla úplně prázdná. „Hmm, čistá práce.“ ocenili jsme lékařův výkon s úsměvem. Naše poznámka rozesmála oba staroušky. Paní nám následně vysvětlila, že s přítelem žijí ve Francii, kde jsou lékařské zákroky velmi drahé, a tak se rozhodli nechat si operace provést v Budapešti, jelikož ceny jsou tu v porovnání s Francií poloviční. „Přítelovi tedy udělají nové zuby a mě vylepší obličej.“ pochlubila se.

S oběma „spolubydlícími“ jsme strávili několik příštích chvil, načež nám oznámili, že jsou po zákrocích unaveni, ale že se určitě uvidíme večer. Zatímco naši sousedé tedy zamířili do své soukromé části apartmánu, my jsme se vydali na průzkum okolí. Budapešť je opravdu úchvatné město, zejména v zimním období. Místní obyvatelé si s výzdobou dávají záležet a město na Vás tak dýchá úžasnou vánoční atmosférou. Příchod blížících se svátků Vám navíc pravidelně připomíná Santa Claus. Potkat ho můžete ve velkých nákupních centrech, kde mu děti po vzoru malých Američanů diktují dárky k Vánocům, na motorce v centru města nebo v jeho vlastním vánočním autobuse, ve kterém se vozí centrem hlavního města.

Poté, co jsme se dostatečně nabažili krás Budapeště a byli tak promrzlí, že jsme už nemohli déle chodit, obrátili jsme se na cestu k „domovu“. Tam už na nás čekali naši cestovatelé z apartmánu s připravenou večeří. Na oplátku jsme naše „hostitele“ obdarovali láhví vína, kterou jsme ve vší prozíravosti cestou koupili. Z našeho italského šéfkuchaře se vyklubal skvělý pantomimik, který nám svým vzhledem i pohyby nápadně připomínal postavu Louis de Funese v některé ze svých komedií. Lorenzo neuměl kromě přibližně deseti slov vůbec anglicky a tak se pantomima stala po dobu našeho pobytu jediným prostředkem naší komunikace.

Celý pobyt jsme si i díky oběma „spolucestovatelům“ úžasně užili a při posledním společném obědě si navzájem vyměnili kontakty. V příštím roce nás tak s největší pravděpodobností čeká výlet do Lyonu a naše nové přátele cesta do Prahy.

Cestování je o poznávání odlišných kultur a navazování nových přátelství. Při tom nezáleží ani na zemi původu ani na věku cestovatelů, ale na jejich (a Vaší) povaze a otevřenosti. Bydlíváte obyčejně v soukromém apartmánu nebo v hotelu? Zkuste se někdy ubytovat ve sdíleném bytě a uvidíte, že poznáte město z úplně jiného úhlu pohledu.;-)

A jaká je Vaše zkušenost? Kde obvykle na dovolené bydlíte a z jakého důvodu?

Autor: Eva Mikšíková | úterý 20.12.2016 16:47 | karma článku: 9.68 | přečteno: 495x

Další články blogera

Eva Mikšíková

Airbnb v Londýně

Inspirace je důležitou součástí podnikání. Tak jako se mladí umělci v začátcích kariéry učí napodobováním svých vzorů, pro podnikatele neexistuje jednodušší řešení než si vyzkoušet službu z pohledu zákazníka u své konkurence.

20.3.2017 v 17:39 | Karma článku: 10.36 | Přečteno: 324 | Diskuse

Eva Mikšíková

Brazilec s českými předky

Nejen v Čechách roste v posledních letech trend sestavování rodokmenu. Tato činnost je populární i v Brazílii, kde identifikace alespoň 1 evropského příbuzného pak představuje pomyslnou vstupenku do bezvízového kontaktu s Evropou.

27.2.2017 v 8:44 | Karma článku: 9.66 | Přečteno: 223 | Diskuse

Eva Mikšíková

Návštěva z Indie

Kultura je něco, co nás charakterizuje a je úžasné sledovat odlišnosti mezi jednotlivými národy. Stejně jako pro Vás může být šokem zavítat do vzdálené země, také Váš host může být více než překvapen zvyky ve Vaší zemi.

13.2.2017 v 8:50 | Karma článku: 11.40 | Přečteno: 534 | Diskuse

Eva Mikšíková

Uvězněna ve "svém" bytě

Pokaždé, když si myslíte, že už všechno znáte a tudíž Vás nic nepřekvapí, stane se něco, co Vás vyvede z tohoto naprostého omylu.

23.1.2017 v 20:14 | Karma článku: 10.06 | Přečteno: 517 | Diskuse

Další články z rubriky Cestování

Miloslava Cejpková

Co dělat, když jaro ještě není pořádné jaro

Opustit zimní chmury a naladit se radostně... moudra užitečná, ale jak to prakticky použít - sluníčka je málo a přátel, kteří by vám dodali energii, ještě méně.

25.3.2017 v 7:04 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 76 | Diskuse

Libor Čermák

Páťa a kolo Zláťa: U Svojsíkovy mohyly

Kluci na svých kolech pokračovali ještě kousek za osadu Maják. A tam je odbočka k onomu posvátnému místu, ke kterému nevedou žádné turistické značky. Přejeli můstek přes Kocábu a tam to přišlo.

25.3.2017 v 1:13 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 68 |

Aleš Presler

Exkluzivně jen pro blog Idnes: Nikdo na světě mě už nepřinutí, abych se tam znovu potopil!

Josef Mužík, známý hledač pokladů, se proslavil nejvíce tím, že žádný poklad nikdy nenalezl. Já se vypravil do míst, kde pátral i on, a cosi jsem našel.

24.3.2017 v 20:40 | Karma článku: 14.52 | Přečteno: 742 | Diskuse

Klára Markovičová

Londýn – Hamburg: Na skok s kabelkou

Někdy, když se člověk rozhodne udělat změnu ve svém životě a udělá první krok, přijdou lidé a příležitosti, které mu pomáhají udělat další kroky.

24.3.2017 v 13:23 | Karma článku: 6.18 | Přečteno: 187 | Diskuse

Klára Markovičová

Ztrácím pevnou půdu pod nohama… To je skvělý!!

Život vám často nabízí příležitosti a možnosti, někdy vás nemilostně postaví před moment, kdy se musíte rozhodnout a změnu akceptovat. Někdy se tato změna však může projevit jako splněné přání, a tak je na čase ho jít žít.

24.3.2017 v 12:18 | Karma článku: 8.52 | Přečteno: 203 | Diskuse
Počet článků 21 Celková karma 12.69 Průměrná čtenost 743

Jsem 25letá absolventka VŠ, která právě začala pracovat. Miluji cestování a poznávání nových lidí, dříve jsem obyčejně trávila léto v zahraničí, kde jsem poznávala nové kultury a místní zvyky. Jelikož jsem nyní nastoupila do zaměstnání a nemohu se cestování věnovat naplno, rozhodli jsme se společně s přítelem, stát se aktivními hostiteli na Airbnb a přitáhnout tak kousek zahraničí do našeho malého bytu na Žižkově. Právě o tom, jaké to je žít v jednom bytě o velikosti 50 m2 s jedním či více cizinci, kteří se v nepravidelných intervalech střídají, bych se s Vámi chtěla podělit.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.