Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Hostitel vs. Hoteliér

5. 12. 2016 10:55:02
Do jaké míry lze proces hostitelství automatizovat? Kdy se ještě jedná o hostitelství? A kdy už tato služba hraničí s hoteliérstvím?

Tak jako je pro každého podnikatele důležitá inspirace, také pro hostitele je nepovinnou (avšak tou nejpříjemnější) částí jeho sebevzdělávání, vyzkoušet si ubytování z pozice hosta. Může tak načerpat inspiraci, zjistit co by bylo potřeba zlepšit v jeho apartmánu, a jak komunikují s hosty jiní hostitelé.

My jsme takto po návštěvě největších českých měst v Čechách, vyrazili na začátku prosince do Budapešti. Na webové stránce jsme si vybrali jednu z nabídek, která nás zaujala zejména vzdáleností do centra a přátelským zevnějškem. Po potvrzení rezervace jsme se dozvěděli, že se s hostitelkou vůbec nepotkáme. Celý systém jejího podnikání je založen na automatizaci, která zajišťuje, že se s hostem během pobytu vůbec nevidí. Doposud jsme se s ničím podobným v hostitelství nesetkali, a tak nám přišlo zajímavé si vše z pozice hosta vyzkoušet. A jaké to bylo? Nebo vlastně ještě je?:-)

Barbara nám zaslala do zpráv obsáhlý dokument s popisem, jak se dostaneme do bytu, s kódy a fotografiemi schránky na klíče, která se po zadání kódu otevře a host si může klíč vyzvednout a odemknout si dveře do bytu.

Vše znělo jednoduše, avšak po našem příjezdu, jsme zjistili, že to až taková sranda není. Popis naší hostitelky měl několik vad, a to, že abychom se dostali ke dveřím od bytu, museli jsme projít dvěma jinými bezpečnostními dveřmi, avšak kód jsme měli pouze k jedněm. Následovalo zmatené číslování pater a informace, že pokud třikrát zatočíme vpravo, dojdeme k našim dveřím. Ke dveřím jsme sice došli, ale stáli tam dvoje a obě měli schránku na klíče připevněnou na futrech dveří (sousední provozovatelé Airbnb totiž tento systém okoukali od Barbary a tak krabičku několik týdnů nazpět na dveře také nainstalovali).

Jelikož oboje dveře vypadaly totožně, střihli jsme si, na kterých z nich kód vyzkoušíme jako první. Naštěstí vše dobře dopadlo, naše dveře jsme tipli správně, a tak jsme o pár okamžiků později stáli v bytě a čelili podobné volbě mezi jednotlivými pokoji, jelikož obývák byl pro všechny hosty společný a z něj vedli dveře ke dvěma soukromým kuchyňkám s koupelnou a následně pokojům.

Ve chvíli, kdy píšu tento příspěvek, sedíme s Patrikem v kavárně a vášnivě diskutujeme nad rozdílem hostitelství a „hoteliérství“. Dokáže skutečně člověk, který po Budapešti vlastní 6 bytů a s hosty se vůbec nepotkává nabídnout stejně atraktivní službu ve srovnání s hostitelem, který se s hosty setkává, dává jim doporučení a chce, aby si host pobyt užil? A je toto skutečně to, proč bylo Airbnb založeno, nejedná se náhodou už pouze o jiný druh hotelu?

Motem Airbnb je cítit se během svého pobytu jako doma, ale je to vůbec za těchto podmínek možné? A jaký je rozdíl vůči sterilnímu hotelu, když Vaše místnosti jsou vybaveny obdobným nábytkem, v kuchyni naleznete čtyři talíře, jeden hrnec a jednu pánvičku a hostitel Vám nepřipraví ani základní potřeby pro vaření, natož snídani. V ceně máte pračku, kde si můžete vyprat, ale raději ji nikdo nepoužívá, protože neobsahuje návod, ani prášek na praní atd.

Celá tato zkušenost nám pomohla uvědomit si jednu věc, a to, že ne všechno lze automatizovat. Můžete si napsat vzorové zprávy, které odesíláte hostům, je možné pro ně připravit brožury, aby v případě, že něco opomenete, si mohli potřebné informace dohledat. Nelze ale nahradit prvek hostitele, alespoň z našeho pohledu ne!

A co vy? Jakou máte zkušenost? Setkali jste se již podobnou situací a jaký je Váš názor?

Autor: Eva Mikšíková | pondělí 5.12.2016 10:55 | karma článku: 7.81 | přečteno: 456x

Další články blogera

Eva Mikšíková

Airbnb v Londýně

Inspirace je důležitou součástí podnikání. Tak jako se mladí umělci v začátcích kariéry učí napodobováním svých vzorů, pro podnikatele neexistuje jednodušší řešení než si vyzkoušet službu z pohledu zákazníka u své konkurence.

20.3.2017 v 17:39 | Karma článku: 10.36 | Přečteno: 324 | Diskuse

Eva Mikšíková

Brazilec s českými předky

Nejen v Čechách roste v posledních letech trend sestavování rodokmenu. Tato činnost je populární i v Brazílii, kde identifikace alespoň 1 evropského příbuzného pak představuje pomyslnou vstupenku do bezvízového kontaktu s Evropou.

27.2.2017 v 8:44 | Karma článku: 9.66 | Přečteno: 223 | Diskuse

Eva Mikšíková

Návštěva z Indie

Kultura je něco, co nás charakterizuje a je úžasné sledovat odlišnosti mezi jednotlivými národy. Stejně jako pro Vás může být šokem zavítat do vzdálené země, také Váš host může být více než překvapen zvyky ve Vaší zemi.

13.2.2017 v 8:50 | Karma článku: 11.40 | Přečteno: 534 | Diskuse

Eva Mikšíková

Uvězněna ve "svém" bytě

Pokaždé, když si myslíte, že už všechno znáte a tudíž Vás nic nepřekvapí, stane se něco, co Vás vyvede z tohoto naprostého omylu.

23.1.2017 v 20:14 | Karma článku: 10.06 | Přečteno: 517 | Diskuse

Další články z rubriky Cestování

Miloslava Cejpková

Co dělat, když jaro ještě není pořádné jaro

Opustit zimní chmury a naladit se radostně... moudra užitečná, ale jak to prakticky použít - sluníčka je málo a přátel, kteří by vám dodali energii, ještě méně.

25.3.2017 v 7:04 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 76 | Diskuse

Libor Čermák

Páťa a kolo Zláťa: U Svojsíkovy mohyly

Kluci na svých kolech pokračovali ještě kousek za osadu Maják. A tam je odbočka k onomu posvátnému místu, ke kterému nevedou žádné turistické značky. Přejeli můstek přes Kocábu a tam to přišlo.

25.3.2017 v 1:13 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 68 |

Aleš Presler

Exkluzivně jen pro blog Idnes: Nikdo na světě mě už nepřinutí, abych se tam znovu potopil!

Josef Mužík, známý hledač pokladů, se proslavil nejvíce tím, že žádný poklad nikdy nenalezl. Já se vypravil do míst, kde pátral i on, a cosi jsem našel.

24.3.2017 v 20:40 | Karma článku: 14.52 | Přečteno: 742 | Diskuse

Klára Markovičová

Londýn – Hamburg: Na skok s kabelkou

Někdy, když se člověk rozhodne udělat změnu ve svém životě a udělá první krok, přijdou lidé a příležitosti, které mu pomáhají udělat další kroky.

24.3.2017 v 13:23 | Karma článku: 6.18 | Přečteno: 187 | Diskuse

Klára Markovičová

Ztrácím pevnou půdu pod nohama… To je skvělý!!

Život vám často nabízí příležitosti a možnosti, někdy vás nemilostně postaví před moment, kdy se musíte rozhodnout a změnu akceptovat. Někdy se tato změna však může projevit jako splněné přání, a tak je na čase ho jít žít.

24.3.2017 v 12:18 | Karma článku: 8.52 | Přečteno: 203 | Diskuse
Počet článků 21 Celková karma 12.69 Průměrná čtenost 743

Jsem 25letá absolventka VŠ, která právě začala pracovat. Miluji cestování a poznávání nových lidí, dříve jsem obyčejně trávila léto v zahraničí, kde jsem poznávala nové kultury a místní zvyky. Jelikož jsem nyní nastoupila do zaměstnání a nemohu se cestování věnovat naplno, rozhodli jsme se společně s přítelem, stát se aktivními hostiteli na Airbnb a přitáhnout tak kousek zahraničí do našeho malého bytu na Žižkově. Právě o tom, jaké to je žít v jednom bytě o velikosti 50 m2 s jedním či více cizinci, kteří se v nepravidelných intervalech střídají, bych se s Vámi chtěla podělit.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.