Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Hostitel vs. Hoteliér

5. 12. 2016 10:55:02
Do jaké míry lze proces hostitelství automatizovat? Kdy se ještě jedná o hostitelství? A kdy už tato služba hraničí s hoteliérstvím?

Tak jako je pro každého podnikatele důležitá inspirace, také pro hostitele je nepovinnou (avšak tou nejpříjemnější) částí jeho sebevzdělávání, vyzkoušet si ubytování z pozice hosta. Může tak načerpat inspiraci, zjistit co by bylo potřeba zlepšit v jeho apartmánu, a jak komunikují s hosty jiní hostitelé.

My jsme takto po návštěvě největších českých měst v Čechách, vyrazili na začátku prosince do Budapešti. Na webové stránce jsme si vybrali jednu z nabídek, která nás zaujala zejména vzdáleností do centra a přátelským zevnějškem. Po potvrzení rezervace jsme se dozvěděli, že se s hostitelkou vůbec nepotkáme. Celý systém jejího podnikání je založen na automatizaci, která zajišťuje, že se s hostem během pobytu vůbec nevidí. Doposud jsme se s ničím podobným v hostitelství nesetkali, a tak nám přišlo zajímavé si vše z pozice hosta vyzkoušet. A jaké to bylo? Nebo vlastně ještě je?:-)

Barbara nám zaslala do zpráv obsáhlý dokument s popisem, jak se dostaneme do bytu, s kódy a fotografiemi schránky na klíče, která se po zadání kódu otevře a host si může klíč vyzvednout a odemknout si dveře do bytu.

Vše znělo jednoduše, avšak po našem příjezdu, jsme zjistili, že to až taková sranda není. Popis naší hostitelky měl několik vad, a to, že abychom se dostali ke dveřím od bytu, museli jsme projít dvěma jinými bezpečnostními dveřmi, avšak kód jsme měli pouze k jedněm. Následovalo zmatené číslování pater a informace, že pokud třikrát zatočíme vpravo, dojdeme k našim dveřím. Ke dveřím jsme sice došli, ale stáli tam dvoje a obě měli schránku na klíče připevněnou na futrech dveří (sousední provozovatelé Airbnb totiž tento systém okoukali od Barbary a tak krabičku několik týdnů nazpět na dveře také nainstalovali).

Jelikož oboje dveře vypadaly totožně, střihli jsme si, na kterých z nich kód vyzkoušíme jako první. Naštěstí vše dobře dopadlo, naše dveře jsme tipli správně, a tak jsme o pár okamžiků později stáli v bytě a čelili podobné volbě mezi jednotlivými pokoji, jelikož obývák byl pro všechny hosty společný a z něj vedli dveře ke dvěma soukromým kuchyňkám s koupelnou a následně pokojům.

Ve chvíli, kdy píšu tento příspěvek, sedíme s Patrikem v kavárně a vášnivě diskutujeme nad rozdílem hostitelství a „hoteliérství“. Dokáže skutečně člověk, který po Budapešti vlastní 6 bytů a s hosty se vůbec nepotkává nabídnout stejně atraktivní službu ve srovnání s hostitelem, který se s hosty setkává, dává jim doporučení a chce, aby si host pobyt užil? A je toto skutečně to, proč bylo Airbnb založeno, nejedná se náhodou už pouze o jiný druh hotelu?

Motem Airbnb je cítit se během svého pobytu jako doma, ale je to vůbec za těchto podmínek možné? A jaký je rozdíl vůči sterilnímu hotelu, když Vaše místnosti jsou vybaveny obdobným nábytkem, v kuchyni naleznete čtyři talíře, jeden hrnec a jednu pánvičku a hostitel Vám nepřipraví ani základní potřeby pro vaření, natož snídani. V ceně máte pračku, kde si můžete vyprat, ale raději ji nikdo nepoužívá, protože neobsahuje návod, ani prášek na praní atd.

Celá tato zkušenost nám pomohla uvědomit si jednu věc, a to, že ne všechno lze automatizovat. Můžete si napsat vzorové zprávy, které odesíláte hostům, je možné pro ně připravit brožury, aby v případě, že něco opomenete, si mohli potřebné informace dohledat. Nelze ale nahradit prvek hostitele, alespoň z našeho pohledu ne!

A co vy? Jakou máte zkušenost? Setkali jste se již podobnou situací a jaký je Váš názor?

Autor: Eva Mikšíková | pondělí 5.12.2016 10:55 | karma článku: 7.81 | přečteno: 461x

Další články blogera

Eva Mikšíková

Neosobní check in na Airbnb

Už jste to zažili? Je pátek odpoledne, na víkend hlásí skvělé počasí a Vy byste nejraději odjeli na celý víkend někam pryč. Ale druhý den v podvečer čekáte hosty... Co teď?

27.3.2017 v 17:28 | Karma článku: 8.78 | Přečteno: 631 | Diskuse

Eva Mikšíková

Airbnb v Londýně

Inspirace je důležitou součástí podnikání. Tak jako se mladí umělci v začátcích kariéry učí napodobováním svých vzorů, pro podnikatele neexistuje jednodušší řešení než si vyzkoušet službu z pohledu zákazníka u své konkurence.

20.3.2017 v 17:39 | Karma článku: 11.51 | Přečteno: 405 | Diskuse

Eva Mikšíková

Brazilec s českými předky

Nejen v Čechách roste v posledních letech trend sestavování rodokmenu. Tato činnost je populární i v Brazílii, kde identifikace alespoň 1 evropského příbuzného pak představuje pomyslnou vstupenku do bezvízového kontaktu s Evropou.

27.2.2017 v 8:44 | Karma článku: 9.75 | Přečteno: 244 | Diskuse

Eva Mikšíková

Návštěva z Indie

Kultura je něco, co nás charakterizuje a je úžasné sledovat odlišnosti mezi jednotlivými národy. Stejně jako pro Vás může být šokem zavítat do vzdálené země, také Váš host může být více než překvapen zvyky ve Vaší zemi.

13.2.2017 v 8:50 | Karma článku: 11.76 | Přečteno: 574 | Diskuse

Další články z rubriky Cestování

Lucie Gavendová

Samota je vlastně tak trochu širokej pojem

Lidé mluví o spoustě věcech. Jedna z věcí, o kterých se ve společnosti nějak moc nemluví, a přitom je nám všem docela dobře známá, je samota. Proč zrovna ona? Protože se s ní tak nějak potýkáme všichni. Bez rozdílu.

25.4.2017 v 13:28 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 58 | Diskuse

Ervín Dostálek

Krásu hledejte i doma - 8: Praotec Čech a Přemysl Oráč - mýty či skutečnost?

Kosmas: "Ani nedooral brázdu, vzal boty z lipového lýčí, zarazil do země otku - tedy prut, kterým poháněl voly a vyrazil na Libušině bělouši, s kterým poslové od kněžny za ním přišli, na pražský Vyšehrad, kde se stal knížetem"....

25.4.2017 v 6:41 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 68 | Diskuse

Simona Pátková

Zažívám Kanadu 7 - Klobouk dolů před kanadskými seniory

Setkávám se tu s babičkami a dědečky, kteří by mě svými sportovními výkony hravě strčili do všech kapes. A ještě k tomu z nich sálá životní optimismus a dobrá nálada. Klobou dolů!

25.4.2017 v 2:03 | Karma článku: 16.84 | Přečteno: 541 |

Pavel Dvorak

Černé taxíky

Pokud někdo někdy cestoval po Číně, tak určitě zažil křičící davy lidí stojící před vlakovými nebo autobusovými stanicemi. Většinou křičí čínsky, ale když vidí cizince, začnou volat jediné anglické slovíčko, které znají: „TAXI!“

24.4.2017 v 7:00 | Karma článku: 9.72 | Přečteno: 337 | Diskuse

Ervín Dostálek

Krásu hledejte i doma - 7:Bude řeka Labe významnou dopravní cestou nebo královstvím bobrů?

Plavba po Labi má tradici, lodě po proudu pluly s pomocí plachet či vesel, proti proudu lodě vlekli nádeníci z polabských vesnic, první parník z Drážďan do Ústí n/L vyplul r. 1838, první český parník BOHEMIA o šest let později...

24.4.2017 v 6:53 | Karma článku: 6.95 | Přečteno: 134 | Diskuse
Počet článků 22 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 750

Jsem 25letá absolventka VŠ, která právě začala pracovat. Miluji cestování a poznávání nových lidí, dříve jsem obyčejně trávila léto v zahraničí, kde jsem poznávala nové kultury a místní zvyky. Jelikož jsem nyní nastoupila do zaměstnání a nemohu se cestování věnovat naplno, rozhodli jsme se společně s přítelem, stát se aktivními hostiteli na Airbnb a přitáhnout tak kousek zahraničí do našeho malého bytu na Žižkově. Právě o tom, jaké to je žít v jednom bytě o velikosti 50 m2 s jedním či více cizinci, kteří se v nepravidelných intervalech střídají, bych se s Vámi chtěla podělit.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.