Na začátku listopadu jsme v našem bytě hostili mladého Maďara. V Praze probíhal koncert známého pianisty a on se rozhodl koupit dva lístky a přijet. Na tom nebylo nic zvláštního, dokud nám neřekl, že partnerku mu máme sehnat my..!
Byl začátek ledna a do našeho bytu zavítal mladý stavební inženýr z Maďarska. Hned si s Patrikem kápli do noty a začali rozebírat architektonicko-stavební problematiku v Česku a Maďarsku. Během společného piva nám pak Mário oznámil, že si zakoupil již před dlouhou dobou lístky na koncert pianisty, který bude v úterý vystupovat v Praze. Na tom by nebylo nic zvláštní, pokud by nám hned v zápětí neoznámil, že lístky zakoupil dva a nemá k sobě, žádného partnera, jestli bychom mu někoho nemohli sehnat?!
Hostova upřímnost nás překvapila. „A chceš radši holku nebo kluka?“ pokusila jsem se o vtip. „Určitě holku.“ ujistil nás. Protože představa, jak obvolávám všechny mé kamarádky s návrhem společně stráveného večera s neznámým Maďarem při pianovém koncertu, mě příliš nenadchla, pokusila jsem se Máriovi vysvětlit, že takhle věci nefungují: „Přeci nemohu někomu ze svých známých zavolat se slovy: Jeden z našich hostů má dva lístky na pianový koncert, nechceš jít s ním?“ „To je pravda,“ uznal moji námitku Mário, „můžeme jít před tím společně do hospody, ty mi dotyčnou představíš a my potom půjdeme na koncert.“ Vysvětlil mi Mário svůj geniální plán. „A proč prostě jenom nezajdeš do baru a někoho neoslovíš?“ vložil se do hovoru Patrik. Na to Mário reagoval, že je příliš nesmělý, aby takto někoho náhodně oslovil, plus jeho limitovaná angličtina mu brání v navázání hlubší konverzace.
Tak či onak, nakonec se Patrikovi podařilo našeho hosta přesvědčit, aby si partnerku pro zítřejší večer vyhledal sám, a tak Mário s adresou dvou námi doporučených barů vyrazil do centra. Bylo půl desáté a my jsme si oddychli, že jsme se tohoto nemilého úkolu zbavili. Bohužel, jak jsme se později dozvěděli, jeden bar byl zavřený a druhý prázdný, takže se náš host vrátil s nepořízenou.
Do zahájení koncertu zbývalo již pouze několik hodin a nám se konečně podařilo hosta přesvědčit, aby druhý lístek prodal a alespoň tak pomohl někomu, kdo lístek nestihl včas zakoupit. Konečně souhlasil a napsal vzkaz na facebookovou stránku události. Do hodiny měl lístek prodaný.
Mário, u nás přespával po koncertě ještě další dvě noci a celou situaci vzal nakonec s humorem. Později jsme se ještě dozvěděli, že Mário patří k jedněm z provozovatelů escape games v Budapešti, a tak jsme se s hostem domluvili, že při návštěvě Maďarska se jeho únikové hry rádi zúčastníme.
A právě tohle nás na hostitelství baví. Člověk má možnost se seznámit se zajímavými lidmi a dozvědět se řadu zajímavých věcí. Čas od času Vás Váš host překvapí nějakou kuriozitou, ale ruku na srdce, aspoň vždy máme v zásobě nějaký příběh, kterému se později s přáteli u piva společně zasmějeme.:-)
A ještě jedna věc. Pro ty z Vás, kteří třeba zvažují, že by s hostitelstvím také rádi začali, připravujeme 10.12. vydání eBooku, ve kterém budou shrnuty všechny naše hostitelské zkušenosti.:-)
